Úvod do kategorie Standard
Autor článku: Libor
V sérii článků se chceme věnovat přípravě modelů pro závody na gumovém povrchu. Jedná se o stavebnicovou dráhu, kterou označujeme podle materiálu RCP, anebo také jako Kyosho dráhu podle jejího hlavního výrobce. Pro závod se v ČR tradičně používá hladká strana dráhy, která je výhodná díky menší spotřebě pneumatik, ale současně je náročnější jezdecky. Poskytuje relativně málo gripu, je citlivá na teplotu, švy dráhy často tvoří jemné skokové nerovnosti a také se může lišit grip jednotlivých dílců. Pro tyto své vlastnosti klade specifické nároky na naladění modelu i na techniku jízdy.
Osobně jsem v závodech na RCP vyzkoušel několik různých modelů. Pro tento povrch v současné době není na trhu lepší podvozek, než MR-03 od firmy Kyosho. Vyzkoušel jsem také jeho variantu VE s pohonem střídavým motorem. Přestože na koberci nebo na jiném gripovém povrchu začíná pomalu vytlačovat stejnosměrné pohony, na hladké RCP dráze to neplatí, protože zde střídavé motory zatím neposkytují potřebnou plynulost záběru.
Závody na RCP se obvykle vypisují pro dvě nebo více kategorií. Základní je kategorie Standart, která dovoluje minimum úprav na modelu. Protože otevřenější kategorie Stock nebo Open z těchto povolených úprav také vycházejí, budu se věnovat jako prvnímu právě Standartu.
Zde najdete kompletní znění technických předpisů pro tuto kategorii, platné při závodech Grand Prix Mini-Z Cup.
Abych mohl pomocí fotografií ukázat celý postup přípravy auta „z krabičky“ až po model připravený na závod, zakoupil jsem nový podvozek Kyosho MR-03 a to jako „MR-03W MM Chassis Set (32750)“, tedy auto bez karosérie a bez kol.

Fotografie budu pořizovat na montážním ručníku. Přestože mám i různé jiné montážní podložky, nejradši pracuji na bílém froté. Díly se nikam nekutálí a díky kontrastu jsou i nejdrobnější kroužky a pojistky dobře viditelné.



MiniZ MR-03 v této konfiguraci MM (motor před zadní nápravou) je v kategorii Standart plně konkurenceschopné auto. Má rozvor 98 mm a je pro něj velký výběr karosérií, které umožňují nastavit šířku zadní nápravy na maximální povolenou hodnotu 77 mm. Konfigurace RM (motor za zadní nápravou) je používána pro zkrácení rozvoru na 94 resp. 90 mm. V závodech GrandPrix Mini-Z Cupu se ale v žádné kategorii neprosazuje.

Důležitým nástrojem pro práci na MiniZ je kvalitní křížový šroubovák.

Protože drážky ve šroubcích se řídí japonskou normou JIS, evropské křížáky v nich špatně sedí. Zhorší se cit při utahování a následuje stržení závitu v plastu. Kyosho vyrábí sadu nářadí (MZW118), ale doporučoval bych také zajít do prodejny elektrosoučástek a koupit tam jemný křížák pro japonskou elektroniku.
Jirka:
Kategorie Standard: je nejdostupnější kategorií, lze ji jet prakticky se základním autem bez úprav. V seriálu závodů Grand Prix mini-z Cup (dále jen GP) je to kategorie neoblíbenější i proto, že neoplývá přebytkem výkonu a na hladkém povrchu RCP je auto dobře zvládnutelné i pro začátečníka. Pro účely závodů GP v kategorii Standard povolujeme některé náhrady originálních dílů pro větší životnost, spolehlivost a zmenšení jízdních odporů. Lze se s nimi seznámit v Propozicích GP a budou zmíněny i v našich článcích. V poslední době se mezi hlavními kluby provozujícími závody RC aut mini-z v ČR a SR podařilo ve velké míře sjednotit popis kategorie Standard. Přesto zájemcům, kteří by chtěli absolvovat více seriálů závodů, doporučuji nastudovat propozice jednotlivých klubů a ověřit správnou definici svého auta pro daný šampionát.
Šroubky: občas se „podaří“ drážku v hlavě šroubku strhnout a pak lze jen těžko se šroubkem někam pohnout. Stalo se mi to několikrát u šroubků pro uchycení Há-čka (Té-čka) do lože motoru. Použil jsem brusku (Dremmel či podobnou) s tenkým kotoučkem na řezání kovu a do hlavy šroubu jsem opatrně prořízl novou drážku pro větší plochý šroubovák. Tím jsem pak šroubek vytočil ven a nahradil jiným, novým, nepoškozeným.
Závity: jindy se naopak může stát, že se závit v plastech opotřebuje (např.opakovanými demontážemi dílů v daném místě) či strhne a šroub se protočí. V takovém případě je potřeba buď plastový díl vyměnit za nový, což nemusí být ani snadné ani levné a možná ani nutné. Používám metodu opravy vteřinovým lepidlem. Celý postup takové opravy je pěkně popsán na tomto příkladě i s obrázkovým tutoriálem
Autor článku: Libor
V sérii článků se chceme věnovat přípravě modelů pro závody na gumovém povrchu. Jedná se o stavebnicovou dráhu, kterou označujeme podle materiálu RCP, anebo také jako Kyosho dráhu podle jejího hlavního výrobce. Pro závod se v ČR tradičně používá hladká strana dráhy, která je výhodná díky menší spotřebě pneumatik, ale současně je náročnější jezdecky. Poskytuje relativně málo gripu, je citlivá na teplotu, švy dráhy často tvoří jemné skokové nerovnosti a také se může lišit grip jednotlivých dílců. Pro tyto své vlastnosti klade specifické nároky na naladění modelu i na techniku jízdy.
Osobně jsem v závodech na RCP vyzkoušel několik různých modelů. Pro tento povrch v současné době není na trhu lepší podvozek, než MR-03 od firmy Kyosho. Vyzkoušel jsem také jeho variantu VE s pohonem střídavým motorem. Přestože na koberci nebo na jiném gripovém povrchu začíná pomalu vytlačovat stejnosměrné pohony, na hladké RCP dráze to neplatí, protože zde střídavé motory zatím neposkytují potřebnou plynulost záběru.
Závody na RCP se obvykle vypisují pro dvě nebo více kategorií. Základní je kategorie Standart, která dovoluje minimum úprav na modelu. Protože otevřenější kategorie Stock nebo Open z těchto povolených úprav také vycházejí, budu se věnovat jako prvnímu právě Standartu.
Zde najdete kompletní znění technických předpisů pro tuto kategorii, platné při závodech Grand Prix Mini-Z Cup.
Abych mohl pomocí fotografií ukázat celý postup přípravy auta „z krabičky“ až po model připravený na závod, zakoupil jsem nový podvozek Kyosho MR-03 a to jako „MR-03W MM Chassis Set (32750)“, tedy auto bez karosérie a bez kol.

Fotografie budu pořizovat na montážním ručníku. Přestože mám i různé jiné montážní podložky, nejradši pracuji na bílém froté. Díly se nikam nekutálí a díky kontrastu jsou i nejdrobnější kroužky a pojistky dobře viditelné.



MiniZ MR-03 v této konfiguraci MM (motor před zadní nápravou) je v kategorii Standart plně konkurenceschopné auto. Má rozvor 98 mm a je pro něj velký výběr karosérií, které umožňují nastavit šířku zadní nápravy na maximální povolenou hodnotu 77 mm. Konfigurace RM (motor za zadní nápravou) je používána pro zkrácení rozvoru na 94 resp. 90 mm. V závodech GrandPrix Mini-Z Cupu se ale v žádné kategorii neprosazuje.

Důležitým nástrojem pro práci na MiniZ je kvalitní křížový šroubovák.


Protože drážky ve šroubcích se řídí japonskou normou JIS, evropské křížáky v nich špatně sedí. Zhorší se cit při utahování a následuje stržení závitu v plastu. Kyosho vyrábí sadu nářadí (MZW118), ale doporučoval bych také zajít do prodejny elektrosoučástek a koupit tam jemný křížák pro japonskou elektroniku.
Komentáře k článku:
Jirka:
Kategorie Standard: je nejdostupnější kategorií, lze ji jet prakticky se základním autem bez úprav. V seriálu závodů Grand Prix mini-z Cup (dále jen GP) je to kategorie neoblíbenější i proto, že neoplývá přebytkem výkonu a na hladkém povrchu RCP je auto dobře zvládnutelné i pro začátečníka. Pro účely závodů GP v kategorii Standard povolujeme některé náhrady originálních dílů pro větší životnost, spolehlivost a zmenšení jízdních odporů. Lze se s nimi seznámit v Propozicích GP a budou zmíněny i v našich článcích. V poslední době se mezi hlavními kluby provozujícími závody RC aut mini-z v ČR a SR podařilo ve velké míře sjednotit popis kategorie Standard. Přesto zájemcům, kteří by chtěli absolvovat více seriálů závodů, doporučuji nastudovat propozice jednotlivých klubů a ověřit správnou definici svého auta pro daný šampionát.
Šroubky: občas se „podaří“ drážku v hlavě šroubku strhnout a pak lze jen těžko se šroubkem někam pohnout. Stalo se mi to několikrát u šroubků pro uchycení Há-čka (Té-čka) do lože motoru. Použil jsem brusku (Dremmel či podobnou) s tenkým kotoučkem na řezání kovu a do hlavy šroubu jsem opatrně prořízl novou drážku pro větší plochý šroubovák. Tím jsem pak šroubek vytočil ven a nahradil jiným, novým, nepoškozeným.
Závity: jindy se naopak může stát, že se závit v plastech opotřebuje (např.opakovanými demontážemi dílů v daném místě) či strhne a šroub se protočí. V takovém případě je potřeba buď plastový díl vyměnit za nový, což nemusí být ani snadné ani levné a možná ani nutné. Používám metodu opravy vteřinovým lepidlem. Celý postup takové opravy je pěkně popsán na tomto příkladě i s obrázkovým tutoriálem