Online: /


Modelář jde do školy



Samozřejmě, že modelář už školním škamnám odrostl. Zato jeho nejstarší syn se moc těší do první třídy. Od Ježíška dostal novou aktovku, od babičky bačkory a od maminky klíč od bytu zabalený do desatera klíčových přikázání. Protože maminka si s mladšími dětmi prodloužila prázdniny na chalupě, do školy bude synka doprovázet modelář. Manželka se zprvu sice obávala, jak to všechno zvládnou, ale modelář je přece dospělý člověk a nákup školních pomůcek a doprovod do školy hravě zvládne. Kromě toho předpokládá, že mu zbude spousta času na opravu modelů, poškozených na modelářském táboře. (To samozřejmě ženě nevykládá, protože nejasně tuší posměšnou reakci.)

Modelář se synem obdrželi obsáhlý seznam instrukcí, co je všechno třeba koupit a zařídit, a pár dní před koncem prázdnin už jsou doma. Modelář má příjemně staromládenecký pocit, když vstupuje do vzorně uklizeného bytu a vkládá do ledničky cestou zakoupené mléko, máslo, rohlíky a pivo. Syn mu sice tvrdí, že maminka rohlíky do ledničky nedává, ale to je jenom drobný detail. Ostatně přijeli právě včas na začátek přímého přenosu závodu Formule 1, takže zbytek nedělního odpoledne svorně stráví u televize. Odpoledne se protáhne do večera, protože tatínek si pustí na videu poslední bondovku a syn se, po způsobu vlastním dětem a psům, stane neviditelným a dívá se také.

Když se dítě s hlavou plnou technických vymožeností nepřekonatelného agenta 007 odkutálí konečně do postele, otec začne studovat itinerář připravený manželkou. Žena s ním před odjezdem chtěla jednotlivé body probrat, ale tvářil se, že z něj dělá blbce, a s hrdým svitem v oku odmítl. Teď lituje.

Seznam nákupů je ještě jakštakš pochopitelný, ale co si má proboha představit pod položkou "přihlásit obědy"? A co třeba "Sokol hned prvního", natož pak "družina?!" a "třídní schůzky!!!". Rozhodne se, že zítra začnou nákupním seznamem. Třeba se v průběhu nákupů jaksi duševně přeorientuje do roviny první obecné a bude mu to jasnější.

Protože na seznamu převažují položky, jejichž výskyt lze předpokládat v papírnictví, naplánuje trasu přes své oblíbené obchody, sem tam proložené nějakou modelářskou prodejnou. Protože kde se asi prodává modelína? V prvním papírnictví, k prasknutí nacpaném matkami s prvňáčky, se mu nelíbí. Vyzkouší ještě dvě další - ve všech je to stejné. Konečně ve čtvrtém krámě je skoro prázdno. Rozhodne se zahrát na city prodavačky, předloží jí seznam potřeb pro první třídu a mumlá při tom cosi o nemocné manželce. Prodavačka se účastně usměje a praví, že pro prvňáčky už nemají ani obyčejnou tužku. Doporučí návštěvu konkurenčního podniku, plného matek s prvňáky.

Modelář cítí, že potřebuje duševní vzpruhu a odklání plánovanou trasu k nejoblíbenějšímu modelářskému obchodu. Aspoň tu modelínu. Bohužel se dozví, že modelína se prodává v papírnictví. Modelář se za svou snahu odmění nákupem několika drobných nezbytností. Syn pod dojmem včerejšího filmového zážitku s nesmrtelným Jakešem z tatínka vytáhne aspoň padáček.

Posíleni vydatným obědem se otec se synem opět vydávají do papírnictví. Je už jasné, že musí tu frontu vystát. Modelář pozorně naslouchá řečem čekajících maminek a pozvolna mu docházejí některé poznámky jeho ženy. "Sokol hned prvního" znamená, že o zápis do cvičení v místním Sokole je veliký zájem, a proto je nutno vyrazit co nejdřív. Naopak družina se netěší valné pověsti a je proto třeba pečlivě zvážit, zda tam dítě má docházet. Aha, proto ten otazník s vykřičníkem. O položkách "obědy" a "třídní schůzky" se sice zatím nedozvěděl nic, ale třeba to ještě přijde.

Konečně je na řadě. Vytahuje znovu seznam, ale prodavačka se pouze ujistí: "První třída?" a podá mu předem připravený soubor všech potřeb včetně modelíny. Modelář, který očekával obtížné rozhodování mezi keramickým a plnícím perem a podobné zádrhele, s úlevou zaplatí sumu rovnající se přibližně polovině elektroletu a zcela vyčerpán odchází do nejbližší videopůjčovny pro dalšího Bonda. Film, ve kterém elegantní agent i z vody vyleze v nažehlené košili, o pucích na kalhotách ani nemluvě, modeláře inspiruje. Zítra vyrazí nakupovat oblečení. Je to jasné: něco na tělocvika bačkory (z těch od babičky už synek vyrostl). K tomu láhev na pití a krabici na svačinu.

Vše probíhá hladce, dokud nedojde na trenýrky a tričko. Syn tvrdí, že musí mít červené trenýrky a bílé tričko. Otec, traumatizován vzpomínkou na školní tělocvik, prosazuje co nejbarevnější úbor. Syn trvá na svém. Otec trvá na svém. Pláč. Prodavačka z dítěte vytáhne, že v Sokole všichni cvičí v červenobílém. Otec kapituluje. Odchod do modelářské prodejny. Odměna. 007.

Nastává první školní den jeho nejstaršího syna. Modelář vstává v půl šesté, přichystá snídani a svačinu a cpe synovi do aktovky obsah krabice z papírnictví. Asi ve třetině krabice mu dojde, že všechny věci najednou patrně nejsou potřeba. Vysype aktovku a začne znova. Když je aktovka plná, usoudí, že první den ve škole synek asi nebude potřebovat skoro nic. Vysype aktovku a vloží do ní svačinu a bačkory. Vzbudí syna, ohřeje snídani a spolu vyrazí do školy. Jsou oba asi tak stejně nervózní. Před školou kluk dostane pusu, i když se trochu brání, a táta s ostatními rodiči dojatě sleduje, jak jejich ratolesti mizí v útrobách školy. Na schodech postává školník, který v pravidelných intervalech informuje: "Prvňáci v přízemí do šatny, rodiče si hodinku počkají!"

Modelář bloumá kolem školy a na vývěskách si konečně přečte, co znamenají hesla "obědy" a "třídní schůzky". Zařídí obědy a to už se prvňáčci řítí ze dveří. S pocitem dobře vykonané práce otec se synem snědí svačinu a jdou do videopůjčovny.

Protože tentokrát modeláři na jeho koníčka nezbyl čas, příště si zase trochu zamodelaříme a zasoutěžíme.

Renáta Eremiášová
RC Modely 9/2001